Dana Šimíčková
Bez mikrofonu
Ukázky z tvorby textů /náhodný výběr/
Zeptej se nebe
/text k písni z rep. Prime Time Voice, hudba J. Šimíček/
"Nechej tu řeku tiše plynout,
nechej ten čas, ať závodí,
nechej ten liják projít hlínou,
nechej plout svou kotvu za lodí..."
zaslechneš v plačtivém ránu
- to možná jenom déšť ti zašeptá
a obejme tě jako voda v oceánu
a odpoví tomu, kdo se ptá,
hallelujah, hallelujah,
že všechno, na čem ti tak sejde
je to, oč vůbec tady nejde.
A vlídný déšť ti k nohám stéká..
Když odpověď ti nedá řeka,
zeptej se nebe.
Francouzák
/text k písni z rep. Prime Time Voice, hudba J. Šimíček; věnováno Janě Koubkové/
Nezakrývám svý podivný touhy
- "Frou frou" madame, co noci má nějak dlouhý -
jít na Velký flám....a s Oskarem jet kdovíkam..
Já s četníkem přístav hlídám v Saint Tropez.
Cherche la femme !
To je ten muž, co srdce si žádá.
Zvíře i rváč, jak děsně ho mám ráda..
Chlap, klaun, "Eso es", - on je vším, co tě jen napadá.
Tak tenhle Muž z Acapulca jako Bůh mně připadá.
Už je to tak, jak já po něm šílím !
Roztržitý, s pohledem svým věčně roztomilým..
Nesmělý snad, no ale už léčí se a já vím,
že jen, co vyhraje match s nejistotou,
tak si pro mě přijde
Velký blondýn s černou botou.
Už je to tak, zas Vesmírem kroužím,
co přijde pak - ten, po kterým dál toužím.
řídí Velkej vůz - Velký šéf jiným snad nejezdí
a zatímco plány spřádá,
já v hlavě mám souhvězdí.
Ráda je mám jak francouzský víno
- ty, co nosí rádiovku nebo Borsalino -
a protože vím, že Dva muži ve městě jsou málo
pro holku galaktickou jako já jsem,
snad se ještě dočkám Vinettoua s Fantomasem.
Něco je ve vzduchu
/text k písni z čtyřdílného cyklu pro Dětský pěvecký sbor ČRo Praha, hudba J. Šimíček/
Něco je ve vzduchu - dech se mi tají,
bledule blednou závistí,
sněhové vločky asi to vzdají
a sněhuláci znejistí.
Ospalý netopýr ve staré štole
povstal jak Fénix z popela,
mě jarní únava v základní škole
klátí a zmáhá docela.
Něco je ve vzduchu, Fénix to není
a já jsem trochu v koncích,
čeká mě ještě zdlouhavé čtení
o rovnicích a zlomcích.
Průměrnou rychlostí den se mi vleče
..Es rovná se Vé krát Té..
a slunko venku tak nádherně peče,
i když je ještě zubaté.
Něco je ve vzduchu , je to tak
a už to všichni vědí,
v myšlenkách kroužím jako pták,
tělo mi ve škole sedí.
Něco je ve vzduchu, tak to je
a není to jen vtip
pletenec pánevní vestoje
měl by se jistě líp.
Jaro je jaro a všichni to vědí
oni-ony-ona-já-ty-on už to ví,
mravenci, housenky, jezevci šedí
i lýkožrouti smrkoví,
sněhulák, učitel,
součin i činitel,
ba i ten stvořitel ..
- a co vy ?
Zdá se ti
/text k písni z rep. Prime Time Voice z CD Lazy Afternoon, hudba J. Šimíček, vyd. Arta 2016 /
Noc už líně čeká,zívá,
noc tak nedaleká
zpívá.
Hvězdy se plouží,
půjdeš spát.
Chceš se mi zdát,
chceš se mi zdát..
Zdá se ti, zdá
chodník bez návěstí,
zdá se ti, zdá
cesta bez rozcestí,
zdá se ti
noc, že tě ukonejší,
zdá se ti
noc modrostříbrnější.
A noc tak temná, měkká,
víská,
noc tak nedaleká -
blízká,
uzívaná,
souměrná,
odevzdaná,
důvěrná....
Zdá se ti, zdá
chodník bez návěstí,
zdá se ti, zdá
cesta bez rozcestí,
zdá se ti, zdá,
že tě ukonejším.
Zdá se ti
noc modrostříbrnější,
když hvězdy předposlední
sčítá.
Teď, když chci se ti zdát,
svítá.
Vůně domova
/písňový text pro Divadlo Sklep/
No, nebude to snadný, počítáma důvody tvý pádný odmítám,
proč do kafe mi pouštíš dlouhej dým.
Jak já ten odér nesnáším !
Hned moje oči rázem zacloní,
tak tohleto mi vážně nevoní
a je to štiplavý jak hejno vos..
Fakt nejseš žádnej Hugo Boss.
A sliby tvý maj' život jepičí!
Ty slibovals' mi vůni jehličí
a svíčky vánoční a Chanel 5...
...zbyl mi jen kouř z tvejch cigaret.
Prej- " rozvoň si svý zrna kávový,
já v hospodě si dám svý vepřový,
tak, milá zlatá, měj se tady fajn,
nechci bejt 'Calvin' ani 'Klein'."
Kdo pochopil mě, ten na to káp',
že je to jenom mužskej, prostě chlap,
co voní mu jen řízek smaženej
- můj bože, jak je zkaženej !
Hej, "Gucci Gucci" můj, tak čin-čin
- teď nabízím ti vůni zralejch vín.
No, k čertu, kdy se vrátíš zpět ?
Chybí mně kouř z tvejch cigaret.
Podfukářská
/text k ústřední písni rozhlasového seriálu na motivy O. Henryho Podfukářská
série, hudba Emil Viklický, zpěv Ondřej Havelka/
Když nám kapsy vyvětraj' , když nic v nich nezvoní
štěstěna nám nejde na ruku
zavelíme do sedel a hned jsme na koni
-skvělí mistři nóbl podfuků.
Klamat se vší poctivostí
je náš zákon
tak to lidi žádaj'
tak to maj'..
Podfukářství věc je svatá
- jen tam, kde ho maj', tam se maj'..
tam na zemi je ráj !
Blues o půlnoční kávě
/text k písni z rep. Prime Time Voice z CD Lazy Afternoon, hudba Jaroslav
Šimíček, vyd. Arta 2016 /
Je ticho a spí celý Vesmír
Je ticho a noc už se láme
v tom tichu ty chceš, co já nesmím
v tom tichu - a dál už to známe..
Pak půjde se spát
akorát
tak akorát.
Je ticho a noc trochu těsná
noc černá a bílá je kůže
je ticho a mám-li být přesná
teď nevím, kdo z nás za to může
Teď bude to chtít
trochu se kát
tak akorát.
Teď bude to chtít
něco pít
na kafe jít.
akorát
kafe si dát !
Láska vratká je bárka
/z textů k písním pro televizní seriál První republika, hudba J. Šimíček, zpěv D. Šimíčková/
Láska vratká je bárka
sen, z něhož zvolna procitáš
s ní ti blízká i dálka
však bez lásky se na druhém břehu ocitáš..
Láska jak loďka v proudu
mizí, však já za tebou jdu
pluj dál se mnou
neříkej nashledanou.
V dáli mizíš jak bárka
luna tě pláštěm zahalí
noc co noc duše má lká
-vlny jsou zrádné a lodníci nestálí..
Nad hlavou racek krouží
a já tak zoufale toužím
plout přístavem
v slunci a po boku tvém.
Tichá píseň Klavíru
/z autorské hudební pohádky Poztrácená muzika, hudba J. Šimíček, zpěv: herci Divadla dětí Praha/
Tiše si tu preluduji
pro sebe si brnkám
vymýšlím teď písničku
mým kladívkům a strunkám
U srdíčka smutno je
když moje tóny mlčí
tisíckrát je veseleji
když se rozezvučím
Pojďte bílé i vy černé
pojďte všechny klávesy
schoulíme se do klubíčka
tichou píseň dáme si.
Express 147
/text k písni pro Golden Prague Big Band, hudba J. Šimíček /
V Úvalech láhve půl a švédský stůl
pařížský krém za Frýdlantem
sladce mi zpívá blues jídelní vůz
nad steakem dřímám..
Ve Frýdku 'NewYork' koktejl si s láskou dám
- svůj vlak, ten já rád mám.
Zpívá mi spásný blues
jídelní vůz
v něm sním a snídám..
Frýdek.. a New York ..
a Carnegie Hall si dám
svůj vlak, ten já rád mám...etc
/z bookletu k CD a MC Sester Havelkových "Až Tě Tvá dívenka zklame", vyd.Venkow 1994/
Malý průvodce deskou (pro nás i pro vás):
- RIKATADO – píseň svižná a navíc notorická, nechť tedy album otevře. Při eventuálním poslechu ukázky její atmosféra strhne nejen vážné zájemce o koupi, ale i leckteré kolemjdoucí.
- Navrhuji setrvat ještě chvíli v náladě veselé, rytmu svižnějším, avšak od předchozí písně poněkud odlišným. Zatímco Rikatado charakteru spíše masového vyjádřilo velmi přesvědčivě, oč půjde, následující, spíše intimnější kousek by měl zviditelnit, o koho půjde (viz. sólové party). Měl by být též bezchybnější, neboť soustředěnost posluchače stoupá. Proto tedy nyní FRANTA ZDĚDIL PONORKU.
- Pozornost posluchačstva je u třetího kousku již značně vyburcována, proto je nutné zařadit píseň co nejdokonalejší (tzn. s co nejnižším počtem chyb a falší a současně s co nejvyšším množstvím emocionálna, seriózna, estetična, duchovna, lyrična…). Tyto podmínky splňuje jediná píseň – NIAGARA.
- Posluchač v této fázi poslechu jásá nad zakoupením desky. Nastává chvíle vrcholné koncentrace, v níž je nutno nejen podržet laťku v bodě nejvyšším, ale ještě ji poposunout třeba i o kousek výš. A to je možné excelentním provedením písně LOKÁLKA.
- Posluchačovu rozradostnění jakoby ještě cosi chybělo. Ano, jde o absenci tolik očekávaného příboje sentimentu. Tuto trhlinu zacelí VZPOMÍNKA NA SVATOJANSKÉ PROUDY.
- Posluchač se ocitá v extatickém komatu, jeho pozornost je otupena, čehož je třeba využít a zařadit vypreparovaně znějící píseň PIRÁT.
- Posluchač – vytržen za sentimentálního snění hrdinnou pirátskou epikou – (a povážlivým množstvím kiksů) je žádostiv trochy něžnosti a nostalgie. V tomto smyslu je vhodné zahlušit ho písní AŽ TĚ TVÁ DÍVENKA ZKLAME.
- Slabším povahám doporučujeme nyní rozptýliti se šálkem horké čokolády či punče, hrubozrnější posluchači, Ty se však nevzdaluj! Při následné prérijní přestřelce (zakomponované do písně STARÝ ŠERIF tak mistrně, aby dokázala nejen příjemně rozrušit, ale i maskovat nechtěnou agogiku v kytarovém doprovodu) si přijdeš na své.
- V uších ještě doznívají střely koltů a to je jen dobře. Tím zdárněji lze překlenouti nespoutaně autentické provedení verze až k méně autentickému, avšak intonačně zdařilejšímu refrénu písně ODEŠEL KAMARÁD.
- U posluchačů s mimořádně vyvinutou schopností pro rozlišování tónové výšky lze předpokládat, že uslyší vše a začnou uvažovat, zda se s koupí desky přece jenom neunáhlili. Musíme se jim zpětně vetřít do přízně. Mollovým laděním v zásadě velmi veselé písně HEJ, ŠUP, NÁMOŘNÍCI se nenásilně napojíme na jejich splín a následnou modulací do Dur je získáme zpět na naši stranu. Unikátní výrazivo použité v obou verzích a varovná rána vozembouchem obnoví v nich důvěru v kvality desky.
- Následující skladba jest určena především milovníkům výrazného přednesu, speciálně pak těm, kteří nacházejí zalíbení v písních, v nichž výraz silně převyšuje složky ostatní. Tato zvláštnost ji právem řadí mezi nejpozoruhodnější snímky desky. 'Dolce', 'amoroso', 'rubato', – vše v písni AŽ PŘIJDE TA CHVÍLE.
- Nyní je třeba dostat posluchače do nálady (west), aby pod vlivem nostalgie neupadli do deprese. Nechejme tedy pomalu (nebo raději rychle) odeznít žertovnou píseň NÁŠ KAREL.
- CD se chýlí ke konci, táborák zvolna zhasíná, ASCALONA se táhne jako med až k závěrečnému "balábile".
- Píseň MOŘE HUČÍ splňuje všechny předpoklady býti finálovou. Ač
není prvoplánově žertovná, vyznívá vesele až tanečně, ač není sentimentální,
vyznívá dojemně, ač není nostalgická, vyvolává jakousi lítost nad tím,
že deska končí. Velmi působivý je závěrečný kontrast textu (člověk neví
dne ani hodiny) a hudby (tak proč by se neradoval). Nastiňuje, myslím,
ideu celé desky (i práce na ní).
A o to právě jde.
/sleeve-note v bookletu CD Sester Havelkových "Modravých dálek volání", vyd. Beam 2001, – útržek z textu/
Orchestr Sester Havelkových jest sdružením sametového témbru tvořeným vynikajícími, stylově vytříbenými hráči, zaměřenými na autentickou interpretaci starého jazzu. Věříme, že právě s námi – tak podivuhodně neodolatelným ansámblem (viz. hromadné foto) – naleznete ono příjemné, nikterak výstřední, nikoli však všední, řekněme tedy neotřelé, avšak v každém ohledu vkusné, ano, vpravdě vkusné rozptýlení, mající ráz staré vzácné brože s kamejí, kterého je Vám tolik třeba… máte-li ovšem porozumění pro staré památky.
/z bookletu k CD Sester Havelkových "Hot And Sweet Christmas", vyd. Studio Beam, 2004/
Milý posluchači,
již v minulosti se nám dobře osvědčil náš "Malý průvodce deskou".
S ním se totiž věci jeví býti jaksi jasnějšími, takže se vyhneš zbytečnému
tápání a navíc, vyjeví-li se ti při poslechu cokoli nečekaně divného,
v Průvodci se ihned ujistíš, že po stránce hudebně-estetícké je vše jak
má být. A pokud není, Průvodce tě svými otázkami (zda jsi pro poslech
toho kterého kusu adekvátně naladěn, nasycen, oděn či fundován) neomylně
navede k tomu, jak tohoto stavu nabýti. Zkrátka, s Průvodcem se vyhneš
všelikým pochybnostem – a co více bylo by možno ještě si přát?
- Jako když kouzelným proutkem mávne, jsou tu chvíle dávné. Ano, jak jinak, než těmito verši uvodit tvou novou desku. Sám název PROSINEC A SNÍH nám pak již jasně evokuje, ba přímo vymezuje období sice nikterak krutě nevlídné, nicméně již jednoznačně zimní. Jistěže to neznamená, že s odložením zimníku odkládáme též poslech tohoto kusu vždy až do příští zimy, avšak neznamená to ani, že při saissonním poslechu musíme píseň nutně přeposlouchat v zimníku (za předpokladu, že odehrává se tento v dobře vytopené místnosti). Tolik k první písni, o které v kostce budiž řečeno – je to píseň v každém ohledu úvodní.
- Pozor, milý posluchači, nepropadni takto záhy falešnému pocitu, že i nadále budeme se ubírati jen líbeznou cestou sladké selanky (byť zasněženou). Přívlastku 'hot' v názvu desky bude právě písní IT DON'T MEAN A THING učiněno zadost. (Doo-wa, doo-wa, doo-wa, doo-wa, doo-wa, doo-wa, doo-wa, doo-wa.)
- Pakliže zde již padla slova o selance, věz, že píseň THE STAR OF THE EAST vykrášlí ti tento pojem do takových rozměrů, jaké jen lidský tvor může pojmout. Neobyčejně se tedy přelaď na vlnu té nejvyšší ušlechtilosti a čistoty s podtextem (jakož i textem) vpravdě již vánočním.
- Na pomyslných křídlech něžné CHEEK TO CHEEK slétneme si o něco níže, ne však o mnoho. I pozemská láska přivodí nám přeci mnohdy tak silné stavy beztíže, že proplouvati nebem s neobyčejnou lehkostí racka zdá se býti naprostou samozřejmostí. (Příměr k ptactvu je zde zcela na místě. Dokonce i v tom ohledu, že čím usilovněji tokáme jak tetřevi a čím okázaleji cukrujeme jako hrdličky, tím intenzivněji pocítíme záhy přerod v padlou labuť. Ale co, nakonec, vždyť i ten hloupě vypadající pštros má tolik srdce, že pro svou milenku třebas i umírá…)
- V osvědčeném, notorickém, leč stále nezměrně jímavém a okouzlujícím kusu WHITE CHRISTMAS se nám sen o Vánocích doslova zhmotňuje před zraky. Posluchači, nech se nyní nésti na vlnách přehnané nostalgie a ničeho se neobávej, neboť pamatuj, že upadnouti do sentimentálních nálad není hanbou!! Vždyť je to obdobné jako s pádem na ledě – vymajzneš se a mnohdy to esteticky nepůsobí. A pěkně už vůbec. Ale k Vánocům už to zkrátka patří…
- Je čas sestoupit na pevnou zem a v uchvácení závratným kaleidoskopickým vírem veškerenstva nástrojových barev skladby HONEYSUCKLE ROSE zužitkovat každou dosažitelnou píď místa pro tanec.
- Po takto zběsilém vyjádření vnitřní svobody raději na chvíli usedni, teď je pravá chvíle k zastavení, zamyšlení. Rytmem tanga nenechej se však zlákat do tance neboť hluboká, zvučná harmonie vyvolá v tobě tak mocné vytržení, že bys jej beztak nedovedl do uspokojivého konce. Raději si připrav sklenici – nikoli dnem vzhůru, píseň VÍM, ŽE TĚ NEPŘIVOLÁM se postará o to, že ji budeš potřebovat ihned.
- Zbytky žalostných myšlenek možno spláchnouti ještě třeba vánočním punčem, jakož i čímkoli jiným, ale věz, že ve vztahu k věcem budoucím jest to celkem lhostejno, neboť "osudy dvou lidí jsou dávno určené". Přiznáme se, že fatálnost tohoto výroku nás poněkud děsí (i když my, Sestry Havelkovy, tomu pochopitelně bezmezně věříme), ovšem na druhou stranu nás zase poněkud uklidňuje fakt, že výrok zaznívá v písni s naprosto všezpochybňujícím názvem MOŽNÁ.
- Aby vynikla křehkost ŠUMĚNÍ DEŠTĚ, opustili jsme ideu kapelového aranžmá a opředli píseň subtilním zvukem kytary mísícím se tu s tesknými tóny saxu, tu s šuměním kytarového kabelu evokujícím přesně onen liják, jímž zasněně kráčí milenecká dvojice našeho příběhu. Kdo by si byl pomyslil, že takto milá, poklidná a laskavá píseň vznikla za válečné vřavy? Tento fakt jako by nás v našem hudebním vyprávění stále nutil k agogice, jíž jsme se až sami podivili… 'Je to možné?' – pomyslili jsme si. Ano, je – a v takto autentické podobě píseň předkládáme.
- Nad obsazením 'šťastné desítky' jsme uvažovali dosti dlouho… Každá píseň, jež aspirovala na tento post, byla dlouze a s obavami prověřována. Bude dostatečně nosná a průrazná? Vždyť v 2. půli desky posluchač povětšinou již usíná… Bude dostatečně symbolická a názorná? Vždyť jiní se naopak teprve až teď mobilizují k poslechu po předchozím lelkování. Není čas překvapit je konečně skutečností, že krom jiného máme též rytmus? Není snad vhodná chvíle opájet se právě nyní aranžérským ostrovtipem, s jakým je úvodní instrumentální téma zasazeno do písně v překvapivé diminuci? Jistě, že ano. Nech se tedy unést touto báječnou neotřelostí a divoce jásej. Vždyť při poslechu I GOT RHYTHM by jistě zajásal i její novátorsky smýšlející autor.
- Nyní se prudkým střihem ocitáme v kategorii písní s označením 'sweet'. Navíc se hodí obdařiti tuto magickým titulem "šlágr". Rozuměj ovšem šlágr se vším všudy – s puncem bezvěkosti, notoričnosti, jakož i notné dojemnosti. Lehké slzení za toku písně se rozhodně nezapovídá. Naopak. Píseň SMOKE GETS IN YOUR EYES je k tomu přímo předurčena.
- ZAPOMEŇ, ŽE UŽ SE LOUČÍME tě poučí o tom, jak je cenné, neopustí-li nás v uleknutí z citové újmy všecky naše ostatní schopnosti duševní, jak je přínosné nepozbýti duchapřítomnosti třeba i při bolestném loučení, jak je praktické, když naše duševní žití není uchváceno jedinou vášní a jen se tiše domýšlíme, jak by bylo rozumné, kdybychom jak šílené zvíře střemhlav a v hrozném úprku hlavou do zdi znovu a znovu nevráželi jak smyslů zbaveni. Vždyť co tím zmůžeme? Nic.
- SLUNEČNICE vlaje na pomezí 'hot' a 'sweet' nerozhodně, nikoli však indiferentně. Spadá totiž bezpochyby do obou kategorií, snad proto, že je jedním z nejlepších kousků českého swingu. Anebo je jím právě proto.
- Výběr písní je stále komplikovanější. Co si počít ve chvíli, kdy dozní harmonicky vyvážená kombinace obého, co deska v názvu slibuje? Uvažujme tedy společně: Je dobré zařadit nyní píseň o šťastném párku mladých vlaštovek, který si vybudoval své hnízdečko lásky na těle mrtvé sovy, jež volně visela v kůlně? Ale co když by někdo raději uvítal obdobnou píseň třeba o mravenečnících? Ano, je to těžké, neboť každý má rád 'šálek svého čaje'. Ale to přeci neznamená, že naše cesta nemůže i tak býti společná (a to zcela pomíjím fakt, že někdo má raději kávu!). Více už o tom však v písni YOU FOR ME, ME FOR YOU…
- Milý posluchači, návrat vánočního tématu pocítíš nyní zcela bytostně, jakož i jeho jednoznačný klimax – ten je navíc umocněn skutečností, že naše vokální těleso vystřídá muž. Píseň tě pozvolna, leč jistě a bez nadsázky strhuje ke všemu, nač jen pomyslíš, zimními sporty počínaje (alpinismus, automobilismus, aviatika, sáňkování, boxování, běh ve sněhu o závod, zvedání či vzpírání břemen, různé hry s koulemi), jakož i konče. Ale k čemu tě onen mužný hlas svede okamžitě, to jest společný zpěv. Zde ovšem pozor!! Neopomeň Guthova poučení, v němž se praví: "Ve společnosti nezpívej nikdy po nikom, kdo to dovede mnohem lépe, než ty, ale ani po nikom, kdo to dovede mnohem hůře." Tolik k písni I'M GOING HOME FOR CHRISTMAS.
- VALČÍK NA ROZLOUČENOU nepotřebuje velkých komentářů, jakož ani žádných jiných.
- Na tento malý dozpěv pohlížej s úsměvem, neboť je vpravdě přiznaným ochotnictvím. Je jen drobným popěvkem vzešlým z JINGLE BELLS, jen jakýmsi nezištným dovětkem, jež není pramenem výdělku, ale jen naší svrchované a ryzí radosti.
MALÝ SLOVNÍ DOVĚTEK
Jistě budeš, milý posluchači, souhlasit s tím, že je již nejvyšší čas.
Ano, nelze nesouhlasit, pomyslíš si. Ovšem s čím vlastně? Že je čas myslet
na Vánoce? Anebo je čas na ně již nemyslet? Záleží na tom, do které fáze
roku jsi se poslechem naší desky strefil. Obě se nám pravidelně střídají
a s přibývajícími lety se intervaly mezi nimi překvapivě zkracují. Možná
jednou přijde den, kdy tyto fáze splynou docela (splnil by se tak náš
dávný dětský sen, na který ovšem v jakémsi zvláštním okamžiku všichni
postupně zapomínáme). Jasnou odpověď, KDY, ale nemáme – na tu je
náš 'Malý Průvodce Deskou' přece jen příliš malý a dokonce i příliš krátký.
Jedno je však jisté – že v zásadě jakýkoliv tvůj čas lze kloudně
využít poslechem této příjemné desky. Ale více o tom už v našem Malém
Průvodci (viz. bod 1.)
Další
Jedno z mých rozsáhlejších 'leporel' inspirované dlouhodobějším pobytem v Německu ve společnosti mužů z Melody Makers…